Loni jsme Velikonoce oslavili v Čechách, letos jsem zůstali doma v Luxu a ctili spíš francouzské tradice. I když pomlázka ani obarvená vajíčka nám na stole nemohla chybět. Ale na Velikonoční pondělí na něj skoro zapomněl. Ale jsou i dobrá období. Nejhorší na tom celém je, že cítím, jak všechno visí jen na mém vnitřním klidu.

Jak respektovat sebe a zároveň i druhé? Klíč k tajemství života. Jak to asi dopadne? A z těch bezedn.

Čtvrtý červencový týden se nesl v duchu modlení. července žádáte miminu o občanku a chcete 27. odjíždět, nezbývá než se modlit. Po několika letech jsem s dětma vykonala návštěvu u tety v Německu. Byly to VELMI líné dny a bylo to fajn. Už jsem říkala, že ráda řídím? Já dneska opět přebalím kufr Čudleti, který odjede s mužem na dva dny k tetě.

Dva motovíkendy a jeden sportovní. Už jsem dlouho nic nenapsala a hrozně mě to mrzí. Ale vůbec nestíhám, pořád se něco řeší, výletuje apod. Snad si vzpomenu co se událo za poslední zajímavé víkendy a trochu všem přiblížím, jak moc pěkně jsem se měla. 10 cílů pro rok 2015.

Doufám, že letos stihneme alespoň ten Vyšehrad, chystám se tam každý rok a zatím to nevyšlo. Teď mi přečetla několik nadpisů v knize.

Přeji vám vysmátý rok 2017. Před odchodem na logopedii děti vysomrují žvýkačku. Před konzultací si na to samozřejmě ani nevzdechnu, ale jak se posléze ukázalo, synek to vyřešil sám. Po logopedii zamíříme na čaj do cukrárny a Pizejska si balí způsobně žvýkačku do papíru. Inu vzpomenu si, že i Čudle jednu mělo. Tak co bylo ve škole.

Útržky z našich dnů hry, aktivity, nápady na malování a tvoření pro malé děti. Když je třeba dovařit oběd. Hraní s vodou a ledem. O člověku a lidském těle.