Loni jsme Velikonoce oslavili v Čechách, letos jsem zůstali doma v Luxu a ctili spíš francouzské tradice. I když pomlázka ani obarvená vajíčka nám na stole nemohla chybět. Ale na Velikonoční pondělí na něj skoro zapomněl. Ale jsou i dobrá období. Nejhorší na tom celém je, že cítím, jak všechno visí jen na mém vnitřním klidu.

Napiš něco vtipnýho o holčičím stárnutí. Vyjde A pak na naši rodinu praskne spousta utajovaných věcí. Ale mělo to být všechno jinak.

I když bych moc chtěla, rozhodla jsem se, že dál psát tento blog už nebudu. Chápu a respektuju, že jsme různí lidé s různými názory. A máme právo je vyjádřit. Ale nechápu, proč ti, kterým tento blog tak vadí, sem stále chodí. K blogování patří chvála i kritika. Kdybych si toho nebyla vědoma, nevydržela bych blogovat čtyři roky. K předposlednímu příspěvku jsem se záměrně nevyjadřovala. Tento blog byl kus mě samotné.

Uspořádala příjemnou zahradní párty, během které představila katalog Ikea pro rok 2016. Hlavním tématem jsou kuchyně a rodinný život v nich. U kuchyňského stolu se totiž nejen společně jí, ale děti tu také píšou úkoly nebo se tu hrají společenské hry. A když je čas na večeři, všechno se to může díky praktické polici pod deskou korkového stolu. Hvězdičková deka asi bude náš nový hit. V nabitém zářijovém Marianne bydlení.

Jak respektovat sebe a zároveň i druhé? Klíč k tajemství života. Jak to asi dopadne? A z těch bezedn.

Doufám, že letos stihneme alespoň ten Vyšehrad, chystám se tam každý rok a zatím to nevyšlo. Teď mi přečetla několik nadpisů v knize.

Šije kalhoty, sukně i trika. Jsou pohodlné, hezké a krom toho mě vždycky potěší, že můžu ty peníze dát jí a ne třeba háemku. Ale triko za pět stovek je pro mnoho lidí drahé. Ne protože nemá tu hodnotu, ale protože víme, že se dá sehnat za 2 eura. Velmi drahá kniha od velmi bohaté spisovatelky, která nemusí nikoho živit ani platit nájem a žije z čiré lásky svých čtenářů. Pro jistotu vykompenzováno povlečením z IKEA, abyste si nemysleli, že jsem snob.

Křížkovou výšivku na háčkování jsem chtěla vyzkoušet dlouho, ale nějak jsem se k tomu nedostala . Plánuji malou taštičku, tak doufám, že se dostanu i k té šicí fázi, protože modrobílý polštářek z minulého příspěvku je doháčkován, ale na ušití stále čeká . Jinak to vyšívání nebylo tak strašné, jak jsem se obávala a určitě ještě vyzkouším.